Může také odkazovat na říši mrtvých, na místo, kde zlí duchové a hříšné duše přebývají.
V pozdější židovské eschatologii je jednou ze sedmi úrovní Gehenny (Masekhet Gehinnom). Viz CHAOS; VODA.
Adam: (Adam Rishon). Adam je prvním žijícím člověkem a archetypem pro všechno lidstvo. Jedno kabalistické učení odhaluje, že slovo ADaM je mystickou zkratkou pro esenci lidské přirozenosti: Adamah (země), Dibur (řeč) a M'aseh (čin).
Bůh ho umístil do Zahrady Edenu. Podle Alef-Bet Ben Sira, byl nejprve oženěn s Lilith, již Bůh učinil současně s ním. Když se pohádali, ona odletěla, aby se stala královnou démonů. Až potom Bůh stvořil Evu (AbbS).
Také měl nespočet jednání s anděly a démony. Gabriel a Michael byli svědky na jeho svatbě s Evou. Nejen, že byl později oklamán hadem, ale byl také sveden sukubou, vytvořeným démonickým potomkem (Eruv.18b; Gen. R. 20:11; PdRE 20). Před jeho vyhnáním z Edenu byl Adam oblečen do Boží Slávy. Po pádu Bůh učinil zázračné šaty pro oba, Adama i Evu, které se nikdy neopotřebovaly. Adam také obdržel od anděla Raziela Tzohar drahokam zadržující prvotní světlo Stvoření. Spolu
s Evou byl uložen k odpočinku do jeskyně Machpelah ve středu Zahrady Edenu, kde jejich těla leží ukryta před zrakem smrtelníka ve stavu světélkujícího a vonného zachování. Zohar učí, že v hodinu smrti každý člověk vidí Adama (Num. R. 19:18; Gen. R. 17; B. Eruv. 18b; A. Z. 8a; Sot. 9b; Tanh., Bereshit; Zohar I: 127a-b). Viz ODĚV ADAMA.
Adamah: "Země“. V Zoharu je třetí ze sedmi materiálních světů. Je místem, kde na sebe lidé
a démoni vzájemně působí (Sitre Torah, Zohar I: 253b-254a).
V pozdější židovské eschatologii je jednou ze sedmi úrovní Gehenny (Masekhet Gehinnom). Viz CHAOS; VODA.
Adam: (Adam Rishon). Adam je prvním žijícím člověkem a archetypem pro všechno lidstvo. Jedno kabalistické učení odhaluje, že slovo ADaM je mystickou zkratkou pro esenci lidské přirozenosti: Adamah (země), Dibur (řeč) a M'aseh (čin).
Bůh ho umístil do Zahrady Edenu. Podle Alef-Bet Ben Sira, byl nejprve oženěn s Lilith, již Bůh učinil současně s ním. Když se pohádali, ona odletěla, aby se stala královnou démonů. Až potom Bůh stvořil Evu (AbbS).
Také měl nespočet jednání s anděly a démony. Gabriel a Michael byli svědky na jeho svatbě s Evou. Nejen, že byl později oklamán hadem, ale byl také sveden sukubou, vytvořeným démonickým potomkem (Eruv.18b; Gen. R. 20:11; PdRE 20). Před jeho vyhnáním z Edenu byl Adam oblečen do Boží Slávy. Po pádu Bůh učinil zázračné šaty pro oba, Adama i Evu, které se nikdy neopotřebovaly. Adam také obdržel od anděla Raziela Tzohar drahokam zadržující prvotní světlo Stvoření. Spolu
s Evou byl uložen k odpočinku do jeskyně Machpelah ve středu Zahrady Edenu, kde jejich těla leží ukryta před zrakem smrtelníka ve stavu světélkujícího a vonného zachování. Zohar učí, že v hodinu smrti každý člověk vidí Adama (Num. R. 19:18; Gen. R. 17; B. Eruv. 18b; A. Z. 8a; Sot. 9b; Tanh., Bereshit; Zohar I: 127a-b). Viz ODĚV ADAMA.
Adamah: "Země“. V Zoharu je třetí ze sedmi materiálních světů. Je místem, kde na sebe lidé
a démoni vzájemně působí (Sitre Torah, Zohar I: 253b-254a).
Adar: Tento měsíc v hebrejském kalendáři připadá na jaro. Jeho zvířetníkem je Dagim. K menšímu svátku Purimu dochází v Adaru. Jako poslední měsíc před Nisanem, měsícem Exodu, před slavnostmi Purimu, byl považován za nešťastný měsíc. 1.
1) Erlanger, Signs of the Times, 245.
Adonaj: "Můj pán(e)“. Židovské označení pro Boha, jenž se postupně stal eufeminismem běžně užívaným za účelem vyhnout se vyslovování Tetragrammaton (Yoma 39b-40a). Slovo Adonaj nakonec vyvinulo auru samotného tajemství. Jako takové se stalo jménem moci po boku Tetragrammatonu, přitažlivé pro židovské i nežidovské magické praktikanty. Proto se často objevuje v kouzlech, amuletech a dalších magických nástrojích. Viz BOŽÍ JMÉNA.
Alef: - א - První písmeno hebrejské abecedy je tiché písmeno, jež na sebe bere zvukovou hodnotu jakékoliv samohlásky ke které je přiřazeno. V gematrii má numerickou hodnotu jedna. Je to první písmeno prvního slova v Deseti přikázáních. Jedna tradice tvrdí, že tiché alef bylo jediným zvukem skutečně vysloveným Bohem na Hoře Sinaj, ale dokonce, že i tento tichý zvuk byl příliš moc pro smrtelné posluchače, kteří byli zabiti silou Božího hlasu a museli být oživeni andělskými polibky (S of S R. 5:16). Jeho skutečný tvar je zhotoven ze splynutí dalších písmen, dva jud a vav, jejichž společná numerická hodnota dvacet šest je stejná jako Tetragrammatonu. Alef je proto symbolem Boží absolutní jednoty a Božího tajemství. Ve spisech Moseho Cordovera alef proudí z Keter, z nejvyšší ze sefirotických emanací.1
1) Munk, The Wisdom of the Hebrew Alphabet, 43-54.
Armageddon: (Megiddo). Křesťanská tradice identifikuje toto starověké město jako místo závěrečného konfliktu mezi Bohem a silami Satana. Město nemá stejně dramatickou roli v židovské eschatologii. Viz ARMILIUS BEN BELIAL; GOG A MAGOG; MESIÁŠ.
1) Erlanger, Signs of the Times, 245.
Adonaj: "Můj pán(e)“. Židovské označení pro Boha, jenž se postupně stal eufeminismem běžně užívaným za účelem vyhnout se vyslovování Tetragrammaton (Yoma 39b-40a). Slovo Adonaj nakonec vyvinulo auru samotného tajemství. Jako takové se stalo jménem moci po boku Tetragrammatonu, přitažlivé pro židovské i nežidovské magické praktikanty. Proto se často objevuje v kouzlech, amuletech a dalších magických nástrojích. Viz BOŽÍ JMÉNA.
Alef: - א - První písmeno hebrejské abecedy je tiché písmeno, jež na sebe bere zvukovou hodnotu jakékoliv samohlásky ke které je přiřazeno. V gematrii má numerickou hodnotu jedna. Je to první písmeno prvního slova v Deseti přikázáních. Jedna tradice tvrdí, že tiché alef bylo jediným zvukem skutečně vysloveným Bohem na Hoře Sinaj, ale dokonce, že i tento tichý zvuk byl příliš moc pro smrtelné posluchače, kteří byli zabiti silou Božího hlasu a museli být oživeni andělskými polibky (S of S R. 5:16). Jeho skutečný tvar je zhotoven ze splynutí dalších písmen, dva jud a vav, jejichž společná numerická hodnota dvacet šest je stejná jako Tetragrammatonu. Alef je proto symbolem Boží absolutní jednoty a Božího tajemství. Ve spisech Moseho Cordovera alef proudí z Keter, z nejvyšší ze sefirotických emanací.1
1) Munk, The Wisdom of the Hebrew Alphabet, 43-54.
Armageddon: (Megiddo). Křesťanská tradice identifikuje toto starověké město jako místo závěrečného konfliktu mezi Bohem a silami Satana. Město nemá stejně dramatickou roli v židovské eschatologii. Viz ARMILIUS BEN BELIAL; GOG A MAGOG; MESIÁŠ.
Beelzebub: Démon. Poprvé zmíněn jako fénický bůh v 2 Královské 1. Jeho jméno pravděpodobně pochází z ugaritštiny "Lord Baal“, ačkoliv je často překládáno jako "Pán much“. Od řecko-římských časů je pánem démonů a je zmíněn v křesťanském Písmu (Matt. 12:24-27). Může být stejný jako Belzebouel, jenž se objevuje ve Svitcích od Mrtvého moře.
Bereshit (Berešit): "Když Bůh stvořil...“ Toto první slovo knihy Genesis sloužilo jako hebrejské jméno pro biblickou knihu a jako idiom pro "Stvoření“. Viz CHAOS; STVOŘENÍ; MA'ASEI BERESHIT.
Cabala Mystica: "Záhadná tradice“, nebo někdy označována jako "Kniha posvátné magie“. Alchymistický text napsán Abrahamem ben Simeonem. Různé rukopisy se dochovávají v hebrejštině, francouzštině a němčině. Ukazuje to širokou znalost hebrejských pramenů, ale vzhledem k více odkazům na křesťanské myšlenky je nejasné, zda je autor Žid nebo křesťan. Viz ALCHYMIE.
Chet: Osmé písmeno hebrejské abecedy. Má vokalickou hodnotu "kh/ch“, hrdelní "h“. Symbolizuje transcendenci a milost.1
1) Munk, The Wisdom of the Hebrew Alphabet, 112-16.
Chiromancie: Čtení z dlaně. Tento způsob předzvěsti se nejdříve objevuje v židovských kruzích ve Svitcích od Mrtvého moře (4Q 186). Příklady chiromantických diagramů byly zachovány v hebrejštině.
Chozeh: "Prorok“. Tato osoba může být shodná s roeh; někdo, kdo zažívá varovné nebo pravdivé vize.
Dalet: - ד - Čtvrté písmeno hebrejské abecedy. "Dalet“ má stejný kořen slova jako "dveře". Je spojeno se sefirou Malchut, "nejnižší“ sefirou. Tak může dalet znamenat pokoru, skromnost, chudobu. Má numerickou hodnotu čtyři v gematrii.1 Viz ČÍSLA.
1) Munk, The Wisdom of the Hebrew Alphabet, 78-84
Den: V Zoharu jsou "dny“ kabalistickým pojmem pro "nižších“ sedm sefirot. V židovské kultuře začíná den západem slunce, kdy lze spatřit první tři hvězdy; tedy v předvečer křesťanského dne.
Dever: "Mor“. Démon morů. Někteří komentátoři Bible považují každou z deseti morových ran popsaných v Exodu za démony uvolněné Bohem. Dever je jedním z nich.
Dina: "Zákon/Víra“. Jiné jméno pro anděla Tóry. Viz YEFEIYAH; YOFIEL.
Gedulat: "Velikost“. Další název pro sefiru Chesed. Viz SEFIROT.
Kanibalismus: Jediné záznamy o kanibalismu v židovské literatuře jsou nalezeny v záznamech hladovění během obléhání a hladomorů (Lamentations [Nářky, Pláč Jeremjášův]; En Yaakov).
Kentauři: Kentauři byli mezi démonickým potomstvem zkažených pokolení, jež začaly s Enóchem. Kentauři byli zničeni Potopou (Eruv. 18b; Gen. R. 11:5, 23:6).
Kočky: Kočky se neobjevují v židovské literatuře před řecko-římským obdobím. Postoje ke kočkám
(šťastné, neblahé) se lišily od jedné židovské komunity ke druhé, a mohly být odrazem toho, jak byly kočky vnímány v nežidovských komunitách. Jeden kabalista věřil, že duše toho, kdo zneužívá Boží jméno, je reinkarnována jako kočka.
Popel z plodu černé kočky, vysypán na něčí oči, učiní démony viditelné (Ber. 6a). Ve středověkých židovských komunitách byla kočičí krev užívána pro léčivé účely (ačkoli nebyla konzumována v podobě lektvaru). Kočky překvapivě nejsou zmíněny v Sefer ha-Razim, jenž poskytuje jeden z nejúplnějších seznamů židovské materia magica, jenž se zachovala. Viz ZVÍŘATA.
Prorok Gad: Rádce krále Davida. Je údajným autorem knihy nebeských zjevení. Viz SLOVA PROROKA GADA.
Voodoo nebo magické panenky: Užití figurín pro magické účely bylo známo Babyloňanům a bylo pilířem řecké magie. Je aspektem pouze pár rituálů v hebrejských magických textech. Například Sefer ha-Razim zahrnuje pouze jeden rituál zahrnující výrobu figuríny jako součást magického zaklínání k odehnání lvů.
Yah, Yahu: Zkrácená verze Tetragrammatonu se objevuje někdy v Bibli, jako v hallelu-Yah
a v hebrejských jménech jako Eli-Yahu (Eliáš). Je to boží jméno, jež je často včleněno do zaklínání
a amuletů. Viz BOŽÍ JMÉNA.
Yalkut Shimoni: Středověký Midraš obsahující mnoho nadpřirozených a fantastických prvků.
Yetzirah (Jecira): "Stvoření“. Třetí ze čtyř světů emanace. Je zdrojem všech hmotných forem, sférou andělů a místem, z kterého vycházejí emoce.
Yod nebo Yud (Jod, Jud): - י - Desáté písmeno hebrejské abecedy, má numerickou hodnotu deset. Jeho jazyková hodnota je proměnlivá, stejně tak je dvojhláskou. Někdy je "j", jindy představuje krátké nebo dlouhé "e" nebo dokonce zvuk dlouhého "i". Je jedním z písmen, která tvoří Tetragrammaton. Je "formujícím" nebo "zakládajícím" písmenem, jelikož ostatní písmena jsou stvořena jeho tvarem.
1) Munk, The Wisdom of the Hebrew Alphabet, 125-32.
Yofiel: "Boží krása“. Anděl zjevení, někdy identifikován jako Sar ha-Torah (Gedulat Moshe).
Viz DINA; YEFEIYAH.
Zakiel: "Boží kometa“(?). Padlý anděl, který učí lidstvo umění věštění studiem mraků (1 Enoch).
Zaamiel: "Boží pokárání“. Anděl cyklónů.
Žáby: Druhá morová rána, kterou Bůh seslal na Egypťany v příběhu Exodu. Rabbah bar Chamah tvrdil, že viděl žábu o velikosti hradu.
Bereshit (Berešit): "Když Bůh stvořil...“ Toto první slovo knihy Genesis sloužilo jako hebrejské jméno pro biblickou knihu a jako idiom pro "Stvoření“. Viz CHAOS; STVOŘENÍ; MA'ASEI BERESHIT.
Cabala Mystica: "Záhadná tradice“, nebo někdy označována jako "Kniha posvátné magie“. Alchymistický text napsán Abrahamem ben Simeonem. Různé rukopisy se dochovávají v hebrejštině, francouzštině a němčině. Ukazuje to širokou znalost hebrejských pramenů, ale vzhledem k více odkazům na křesťanské myšlenky je nejasné, zda je autor Žid nebo křesťan. Viz ALCHYMIE.
Chet: Osmé písmeno hebrejské abecedy. Má vokalickou hodnotu "kh/ch“, hrdelní "h“. Symbolizuje transcendenci a milost.1
1) Munk, The Wisdom of the Hebrew Alphabet, 112-16.
Chiromancie: Čtení z dlaně. Tento způsob předzvěsti se nejdříve objevuje v židovských kruzích ve Svitcích od Mrtvého moře (4Q 186). Příklady chiromantických diagramů byly zachovány v hebrejštině.
Chozeh: "Prorok“. Tato osoba může být shodná s roeh; někdo, kdo zažívá varovné nebo pravdivé vize.
Dalet: - ד - Čtvrté písmeno hebrejské abecedy. "Dalet“ má stejný kořen slova jako "dveře". Je spojeno se sefirou Malchut, "nejnižší“ sefirou. Tak může dalet znamenat pokoru, skromnost, chudobu. Má numerickou hodnotu čtyři v gematrii.1 Viz ČÍSLA.
1) Munk, The Wisdom of the Hebrew Alphabet, 78-84
Den: V Zoharu jsou "dny“ kabalistickým pojmem pro "nižších“ sedm sefirot. V židovské kultuře začíná den západem slunce, kdy lze spatřit první tři hvězdy; tedy v předvečer křesťanského dne.
Dever: "Mor“. Démon morů. Někteří komentátoři Bible považují každou z deseti morových ran popsaných v Exodu za démony uvolněné Bohem. Dever je jedním z nich.
Dina: "Zákon/Víra“. Jiné jméno pro anděla Tóry. Viz YEFEIYAH; YOFIEL.
Gedulat: "Velikost“. Další název pro sefiru Chesed. Viz SEFIROT.
Kanibalismus: Jediné záznamy o kanibalismu v židovské literatuře jsou nalezeny v záznamech hladovění během obléhání a hladomorů (Lamentations [Nářky, Pláč Jeremjášův]; En Yaakov).
Kentauři: Kentauři byli mezi démonickým potomstvem zkažených pokolení, jež začaly s Enóchem. Kentauři byli zničeni Potopou (Eruv. 18b; Gen. R. 11:5, 23:6).
Kočky: Kočky se neobjevují v židovské literatuře před řecko-římským obdobím. Postoje ke kočkám
(šťastné, neblahé) se lišily od jedné židovské komunity ke druhé, a mohly být odrazem toho, jak byly kočky vnímány v nežidovských komunitách. Jeden kabalista věřil, že duše toho, kdo zneužívá Boží jméno, je reinkarnována jako kočka.
Popel z plodu černé kočky, vysypán na něčí oči, učiní démony viditelné (Ber. 6a). Ve středověkých židovských komunitách byla kočičí krev užívána pro léčivé účely (ačkoli nebyla konzumována v podobě lektvaru). Kočky překvapivě nejsou zmíněny v Sefer ha-Razim, jenž poskytuje jeden z nejúplnějších seznamů židovské materia magica, jenž se zachovala. Viz ZVÍŘATA.
Prorok Gad: Rádce krále Davida. Je údajným autorem knihy nebeských zjevení. Viz SLOVA PROROKA GADA.
Voodoo nebo magické panenky: Užití figurín pro magické účely bylo známo Babyloňanům a bylo pilířem řecké magie. Je aspektem pouze pár rituálů v hebrejských magických textech. Například Sefer ha-Razim zahrnuje pouze jeden rituál zahrnující výrobu figuríny jako součást magického zaklínání k odehnání lvů.
Yah, Yahu: Zkrácená verze Tetragrammatonu se objevuje někdy v Bibli, jako v hallelu-Yah
a v hebrejských jménech jako Eli-Yahu (Eliáš). Je to boží jméno, jež je často včleněno do zaklínání
a amuletů. Viz BOŽÍ JMÉNA.
Yalkut Shimoni: Středověký Midraš obsahující mnoho nadpřirozených a fantastických prvků.
Yetzirah (Jecira): "Stvoření“. Třetí ze čtyř světů emanace. Je zdrojem všech hmotných forem, sférou andělů a místem, z kterého vycházejí emoce.
Yod nebo Yud (Jod, Jud): - י - Desáté písmeno hebrejské abecedy, má numerickou hodnotu deset. Jeho jazyková hodnota je proměnlivá, stejně tak je dvojhláskou. Někdy je "j", jindy představuje krátké nebo dlouhé "e" nebo dokonce zvuk dlouhého "i". Je jedním z písmen, která tvoří Tetragrammaton. Je "formujícím" nebo "zakládajícím" písmenem, jelikož ostatní písmena jsou stvořena jeho tvarem.
1) Munk, The Wisdom of the Hebrew Alphabet, 125-32.
Yofiel: "Boží krása“. Anděl zjevení, někdy identifikován jako Sar ha-Torah (Gedulat Moshe).
Viz DINA; YEFEIYAH.
Zakiel: "Boží kometa“(?). Padlý anděl, který učí lidstvo umění věštění studiem mraků (1 Enoch).
Zaamiel: "Boží pokárání“. Anděl cyklónů.
Žáby: Druhá morová rána, kterou Bůh seslal na Egypťany v příběhu Exodu. Rabbah bar Chamah tvrdil, že viděl žábu o velikosti hradu.
(c) čerpáno z: The Encyclopedia of Jewish myth, magic and mysticism, Rabbi Geoffrey W. Denis
