Bez černý

Název český, latinský:

BEZ ČERNÝ (Sambucus nigra)

Planetární orientace:

VENUŠE, MERKUR, SATURN

Astrologické znamení:

BÝK

Živlové korespondence:

VZDUCH

Výskyt:

Bez nalezneme, snad kromě nejzazšího severu, v celé Evropě a západní Asii. U nás je velmi hojný a můžeme ho vidět téměř na každém kroku. Roste od nížin až do podhorských pásem a ojediněle se s ním střetneme i na chráněných místech v horách. Světlé listnaté lesíky, hájky, pobřežní křoviny, rumiště, zanedbané ploty, zdi, meze kolem cest a obecně zpustlá místa, jsou jeho oblíbenými lokalitami. Je to věrný průvodce lidských sídlišť.

Podoba:

Všeobecně známý keř či stromek, který dorůstá výšky až okolo 7 metrů. V mládí je pokryt hladkou olivově nazelenale šedou kůrou, ale ta se brzo mění v šedohnědou korkovitě rozpraskanou borku. Větve v sobě ukrývají mohutnou bělavou porézní dřeň a jsou značně křehké. Vstřícné, lichozpeřené listy jsou dvou až tříjařmé, eliptické, na bázi celokrajné, pak nestejně pilovité, u konce náhle zašpičatělé. Květenství tvoří bohaté ploché chocholíky (tkzv. kosmatice), které jsou složeny ze smetanově až nažloutle bílých drobounkých kvítků. Zralým plodem jsou černé, lesklé, kulovité, drobné peckovičky se třemi semínky a purpurovou silně barvící dužninou (tkzv. bezinky). Tyto bobule slouží za potravu ptákům a ti takto roznášejí bezová semena do všech stran. Kvete v květnu a červnu. Květy se vyznačují specifickým, někomu nepříjemným pachem a slizovitě nasládlou, lehce škrablavou chutí. Plody mají chuť sladkokyselou, trochu svíravou, sušené voní po ovoci.

Obsah látek:

Amin, rutin, sambunigrin, cholin, slizy, třísloviny, silice, cukry, sulfáty, draselná sůl, vápník, organické kyseliny, vitamíny A a C, antokyanová barviva, alkaloidy, pryskyřice a další látky.

Pěstování:

Protože je hojně rozšířen, pěstovat se nemusí.

Užívané části:

Květy, plody, listy, kůra, kořen.

Doba sběru:

Květy – květen až červen okolo 12 hodiny. Plody – září až listopad. List – jaro. Kůra – po celý rok. Kořen – jaro, podzim.

Léčivé účinky:

Již odpradávna je to jedna z nejvýznamnějších léčitelských rostlin a patří k nejúčinnějším bylinám při virových onemocněních. Nálev z bílých květů působí potopudně, močopudně a zároveň pročišťuje krev. Užívá se hlavně při nachlazení, horečnatých chřipkách a všech chronických zánětech horních cest dýchacích, doprovázených úporným kašlem. Podporuje vykašlávání, snižuje tělesnou teplotu, spolu se šťávou z plodů působí příznivě na revmatické a ischiatické potíže, léčí vodnatelnost i kožní vyrážky. Při spále a spalničkách urychluje výstup vyrážky. Bobule podporují vykašlávání, zažívání, působí lehce projímavě, snižují krevní tlak, mají účinek protibolestivý a protizánětlivý (např. při zánětu trojklaného nervu). Působí také proti bolestem hlavy a různým migrénám. Listy vnitřně čistí krev a pokožku, odstraňují nepříjemné tělesné pachy a jsou dobrými pomocníky v boji proti akné. Zevně se užívají ve formě zábalů a obkladů na nemocné revmatické klouby, dnu, onemocnění šlach, bolesti páteře i jiné podobné neduhy a vykazují protinádorovou aktivitu. Kůra působí silně projímavě, močopudně, ale při větších dávkách může vyvolat zvracení. Používá se proto opatrně. Nejúčinněji podle všeho působí čerstvá i jinak upravená šťáva. Kromě neuralgie, ischiasu a jiných bolestí zad, účinkuje také antiskleroticky, regeneruje jaterní buňky a preventivně působí proti rakovinám všech druhů. Delší pití klasické šťávy s cukrem, (sirupu ředěného vodou), zbavuje kromě jiného, tkzv. zastydlé rýmy, která se zanedlouho uvolní a odchází ven. Účinnost čerstvé šťávy se zvyšuje ve spojení s alkoholem (s čistou vodkou nebo ovocnou pálenkou). Bezinkovým octem se masírují bolestivé svaly. Rozdrcený a uvařený kořen ve formě odvaru nebo zábalu, je vynikající proti dně nebo poruchám metabolismu. Vodný výluh (macerát) z listů je účinným insecticidem a repelentem (odpuzovačem hmyzu), pro tvář i tělo.

Užití:

Nálev zhotovíme ze 2 lžiček sušeného květu, které přelijeme 3dcl horké vody a necháme 10 min vylouhovat. Užíváme 2-3x denně. Odvar z bezinek získáme, když uvaříme 1-2 hrsti suchých nebo čerstvých bezinek v 1l vody. Vypijeme toto množství ve 2-3 dávkách přes den (horké). Uvařené bezinky můžeme při tom zkonzumovat. Čaj z listů připravíme takto: 8-10 čerstvých listů nakrájíme nadrobno a vaříme 10 min v asi 3dcl vody. Necháme 5 min odstát, scedíme a užíváme 2x denně, ráno a večer. Výroba sirupu – do nádoby natrháme bezinky, odstopkujeme, propereme a zalijeme dvojnásobným množstvím vody. Rozmačkáme a přecedíme přes plátno. Do získané tekutiny přidáme cukr asi 1kg/2l a kyselinu citrónovou, 7 polévkových lžic na 10 litrů sirupu. Necháme odstát 24 h za občasného míchání, dokud se cukr úplně nerozpustí. Převařením ztratíme některé cenné látky, ale prodloužíme životnost. Naplníme do lahví a uchováváme v temnu a chladu. Užíváme jako jiný běžný sirup podle chuti. Vynecháme-li kyselinu citrónovou a přidáme na 1l sirupu ½ sáčku vanilkového cukru, 3 lžíce uvařené silné černé kávy a po svaření ještě 1l rumu, dostaneme výborný bezový likér. Užíváme asi 0,5–1dcl denně. Šťáva se získá rozmixováním či rozmačkáním bezinek. Poté ji přecedíme, převaříme a smícháme s vodkou nebo ovocnou kořalkou 40-50%. Na každý 1l šťávy přidáme 4dcl pálenky. Poté uvedeme tekutinu znovu do varu, asi na 5 min. Užíváme po lžících, celkem asi 1dcl denně. Obklad – listy trochu rozemneme, přiložíme na postižené místo, překryjeme igelitovým pytlíkem, ovážeme a necháme působit. Ocet pro masáže připravíme tak, že bezové listy a květy macerujeme týden ve víně v poměru asi 1: 10, přidáváme 3 polévkové lžíce octa 8%.

Magické účinky:

Bez je prastarou magickou bylinou. Byl spojován se smrtí a čarodějnicemi, které prý jeho dřeva užívaly jako násad pro svá košťata. Uctívaly ho středověké germánské národy, které věřily, že v něm přebývá víla Hulda, jež byla jeho ochránkyní. Kdokoli chtěl uříznout nějakou část keře, musel ji žádat o svolení. Platilo se jí kapkou krve. U pevností, klášterů a selských usedlostí, se černé bezy sázely, aby ochránily hospodářství, dvory, farmy, domy, obyvatele i dobytek před hady, čarodějnicemi, bleskem, nemocemi a kouzly. Nacházíme-li se za bouřlivého počasí pod bezem, nikdy prý do nás blesk neuhodí, taková je síla jeho ochrany. Pro ochranu před negativními silami se zavěšuje nade dveře. Někde se zase věřilo, že se jedná přímo o čarodějnici v podobě rostliny. Květy, listy a bobule jsou užívány při rituálech k vyplnění přání. Přinášejí štěstí páru snoubenců. Připravuje se také rituální lázeň. Víno z bezinek nalezených ještě v prosinci, podporuje prý jasnozřivost. Bezové listí má největší magické účinky sbírané ráno, při letním slunovratu.

Bez často slouží za sídlo živlovým bytostem, je oblíben hlavně u gnómů. U starých bezů se nechají někdy s úspěchem evokovat. Bezové dřevo je jedno z nejlepších pro výrobu magických holí. Ježto je rostlina také v analogii se Saturnem, magická hůl z něho vyrobená, je velmi vhodná pro evokace a zaklínání živlových bytostí a démonů. Užívá se jako živlové, zodiakální i planetární kuřidlo a také pro výrobu a jako nosič (bezová dřeň) fluidických kondenzátorů. Bezová dřeň ve směsi s šalvějí je dobrým kuřidlem materializačním. Vzhledem k analogii by bez šel použít i jako složka do nekromantického kuřidla.

Dá se užít při rituálních pracích s živlem vzduchu i při léčení nemocí na které působí.

My ovšem uvedeme návod pro výrobu magické bezové hole:
Chceme-li si pořídit pro rituální účely magickou hůl, musíme pro tento záměr koupit nebo vyrobit úplně nový nůž. Nůž můžeme nejprve rituálně zbavit negativních vlivů, které na něm ulpěly při výrobě, (např. pomocí živlů), posvětíme ho a pak s ním uřízneme bezový prut, který bude dlouhý asi 0,5 m a silný 1,5-2cm. Podle účelu ke kterému bude sloužit, můžeme v tomto ohledu upřednostnit vhodný astrologický okamžik. Dále, odstraníme kůru a vybrousíme povrch do hladka. K tomuto účelu nám poslouží nejprve hrubší a potom jemnější brusný papír. Následně musíme nějakým způsobem odstranit bezovou dřeň (dlabáním, odvrtáním), aby vznikla jakási dutá rourka. Jednu stranu zazátkujeme kolíčkem nebo pečetním voskem a druhou stranou nasypeme příslušný tuhý nebo nalijeme vhodný tekutý fluidický kondenzátor, popřípadě přidáme některou naší mumiální látku (krev, atd.). Uzavřeme i tuto druhou stranu a tímto je hůl připravena k použití. Tak, aby dokonale vyjadřovala naší vůli, sílu a moc, musíme ji nabít. Toto lze uskutečnit několika způsoby.

Popíšeme způsob nabíjení vůlí:
Vyrobenou hůl položíme před sebe a vkoncentrujeme do ní svou vůli tím, že se do hole snažíme přemístit své vědomí. Když se toto povede, musíme si připadat, jako bychom sami byli holí. Pak se soustředíme na to, že celá naše volní síla, naše moc, do hole přechází. Musíme se nejméně 5 minut takto nepřetržitě soustředit a při tomto vtělování své vůle do hole musíme být přesvědčeni, že se naše volní síla dá do pohybu hned, jak vezmeme hůl do ruky a že se stane vše, co se má stát, podle našeho přání. Potom, co jsme s nejkrajnějším úsilím a nejsilnější imaginací přemístili celou svou volní sílu do hole, ukončíme nabíjení tím, že zabalíme hůl do kusu pravého hedvábí a dobře uschováme. Čím častěji tento postup opakujeme, tím více získává naše hůl na působnosti.


www.BioLib.de, der virtuellen biologischen Bibliothek: