Velmi mne potěšila znalost našich čtenářů, neboť všechny odpovědi byly zařazeny jako správné.
1) Výraz sabat se odvozuje z latinské podoby hebrejského šabat (odpočinek). Z výrazu pro židovský svátek se ve středověké Evropě stal výraz pro nekřesťanské (tedy též tendenčně nepřátelské) svátky obecně, a byl přenesen též na údajné svátky čarodějnic. Novodobě se objevují též jiné návrhy původu slova, například odvození z orgiastických sabazií, svátků thráckého boha Sabazia, který byl posléze Řeky ztotožněn s Dionýsem.
2) Starý zákon považuje existenci andělů za prostý fakt. Boží poslové jsou v Tóře i v dalších biblických knihách výslovně tímto termínem označeni. Další výraz, kterým hebrejská bible anděly označuje, totiž „synové boží“, který má jak neutrální, tak i negativní konotace: Genesis popisuje svazky mezi syny božími a dcerami lidskými, po nichž dochází k potopě, kniha Jób označuje jako syna božího i Satana. Ačkoli se pak slovem elohim obvykle označuje Bůh, v některých pasážích se vykládá jako „andělé“ nebo „soudci“.
*****
Přimluvil bych se jen za to, aby si lidé přestali plést Starý zákon s Tórou. A hlavně přestali používat výraz „hebrejská bible“, protože to je jako napsat židovský Mein Kampf. Věřte mi, že je to velmi urážlivé. Navíc, kdo se problematikou zabývá a tu Toru si přečte v hebrejštině, ví, že Starý zákon je plný zcela nesmyslných interpretací. – Ale to je prosím jen má osobní intervence.
*****
První cenu, bibliofilii, vyhrává : Karel Červenka
Druhou cenu, obraz, vyhrává : Jan Barchánek
VELMI Vám všem děkujeme za účast, která nás nesmírně potěšila.
A abych navnadil i Vás, kteří jste nevyhráli, mohu Vám slíbit, že brzy připravíme novou soutěž.
