Lidé přistoupivší na nutné faktum, že šedost za okny domu jest mírou oběti technické revoluce, stanou se hlupci.
Jak kulturnost prostého umělce začne být odrazem komerčnosti a nutností přeživších, stane se paskvilem lidské zblblosti.
Co slova mají společného a přesto nevědomost utváří se z nich samotných. Kde odraz je v mysli pisatele? Kde jeho téma započne chápatelnou úroveň? Kdo pochopí jej dokonale do posledního rytmu jeho myšlenkové poesie? Maje tak vůbec konati něčehož jiného než burcovati? A přesto ...
Ořezávám své kritické pohledy na dnešní, stále více hloupnoucí lid, jak jen mi to mé svědomí dovolí. Stávám se maximálně tolerantním otcem postiženého dítěte, jež zve se člověk. Ano, má své právo na hloupost, neb je normou dneška. Ano, má své právo na šedost, neb jest to barva těchto období. Ano, má právo na vše, co bylo by před pouhými desítkami let považováno za nehodné k žití a úsměvně odstrkováno jako nevhodné a potřebné k zdokonalení. Však jiného pojetí existence dnes je, pravda. I hlupák či zloděj může být mistrem svého umu. A mistrům třeba klaněti se a vyzdvihovati je. Svět za okny neumytých skel a ponurých tváří bez víry v samotnou existenci života; i to je svět.
I přes to, že míra mého (ne)zájmu o lid kolemjdoucí je na hranici tiché a opovržlivé ignorace, kdy nehodlám plýtvati ani slovem, je však jedno, co nemohu z principu svatosti ke svému druhu vykonati. Odpustit konec víry Magů.
Ano, konec víry Magů. Či snad napsati jsem měl raději neschopnost víry? Ne ve vlastní Ego, neb těchto sebestředných virtuózů jest všude na sta a sta. Ne víry ve znalosti, neb akademiků co sečetli na desítku tématických regálů a upamatovali si je, je taktéž nepočitatelně. Ne nuzáků bez vlastní tvorby, jež zaštiťují se moudrem nakradených děl, kterému však zbla nerozumí; avšak dokonalé schopnosti papouškovati po druhých mají. To přec nejsou Magové, Tvůrci svého umění! Jak zvláštně se laxní dnešek odráží v magii. A přesto je již toto samotné, vyřčené, hloupostí prvotní. Nikoliv snad v tom, že přepisovány jsou pojetí knižní do řeči pro lid dnešní srozumitelnější, či že nahrazovány jsou některé fragmenty nedosažitelné dnešku analogickými. Jen pouhé, a přesto zásadní, že pokořen byl základ všeho – víra v Jho.
Dnes aplaudováno je umělcům přemrštěně asertivním, nikoliv umělcům ladnosti a spanilosti. Dnes poklonkováno je kašparům, nikoliv bardům slova a verše. Dnes lacinost je předností "chytrých" a Mistři řemesel, ten odraz národního umu, který generaci po generaci měl být veleben, umírají nenásledováni. A Magové? Bezvěrci! Dovršují dílo tuposti, jako poctiví následníci svého rodu. Vivat, umírající světe!
Jak stává se, co psáno jest? Snad doba, která velí býti dravým a neohlížeti se. Či opravdu faktem jest, že lidský gen již přehoupl se dávno přes svůj nejsilnější okamžik a dnes již jen oslabován, skomírá?
Magové .... co toto slovo znamenati má? Co v mysli mělo by vzbuzovati? Různá duchovní učení nám odpovídají stylem svým, jak povětšinou hodilo se. Bible je tu nazývá Krály, tu před nimi varuje jako před Ústy démonů. Jejich postoje pak gradují hraničními ohni, kde upalují sami sebe navzájem. Buddhismus, vědom si svých kořenů, je na druhou stranu přijímá jako přirozenou součást. Ngagspové, analogičtí magové tohoto učení, jsou tak běžněji přístupni davu u klášterů. O krok dříve, nebojme se říci, než samotní Kněží lamaističtí. Neradno tak sledovati čehosi, co Magy jest, co nazývati tímto přívlastkem chtěli bychom a i přesto víme dosti jistě, jak tyto znělé duše rozeznati. Vždy byli mudrci, knězi, i misionáři svého učení, svých tajů a svých snů o volnosti myšlenky duchovního souznění, jež nesmí býti spoutána řetězy lidské neschopnosti a potřeby škatulkování a definování. Vše vzešlo z prostého a jediného – z oslovení znělé duše prašného těla vyšším principem. Zde začíná vše a končí pochopení dnešních "magů".
Ano, může tesař chytrosti vypouštěti o lékařské vědě. Ano, může chirurg debatovati o kamenickém stavebním řemesle. Přesto ani jeden nebude tím, kde moudra udílí. A přesto je kupodivu tak nóta dnešního světa dána. Každý má právo na vše. I ten největší hlupák má právo na akreditaci, i ten největší paskvilec a patlal může být velebeným umělcem. Tak jest analogické spojení vedoucí i do světa dnešní magie, neb tato na hlavu postavena jest nynějším světem modernosti. A přesto – opravdu si myslíte, že je možné takto čehosi dosáhnouti? Čehosi jiného, než totálního úpadku? Opravdu si myslíte, že třesoucí se stařec může být dobrým chirurgem? Že nahlouplý "chytrák", neschopný prosté logiky, může být dobrým rádcem? Ten, který nedokáže vnímat specifičnost dřeva, dobrým truhlářem? Že neznaboh může být dobrým knězem? Proč si tedy myslíte, že může být Magem kdokoliv? Proč prohlašujete, že praktiky magie jsou přístupny všem? Ano ... vlastně dnes to tak je. I závodní vůz může v pravdě řídit každý, i divokého koně sedlat ten. Dnes není na místě přemýšlet a jednat, ale jednat a pak být v údivu.
Nebudu zde však, a ani nechci, konati slovem ničehož tak, abych dobíral se kamkoliv. Jen k zamyšlení svésti chci. Snad i citací Svatého sara Peladana, o kterou se tak rád opírá i velký duch Keferův:
"Magie zbavuje jedince všech nánosů, jež vychování navrstvilo na jeho osobnost. Jest jenom jedna příčina a tou jest Bůh, jest pouze jeden konec a to jest Věčnost, jest pouze jedna skutečnost a tou jest krása. Není síly proti rozumu. Magie záleží jedině ve formulování harmonických úmyslů ze sebe. Magie jest uměním použíti v krátké době žádostivostí u člověka obvyklých, aby je zaměnila záměrně nejvyššími aspiracemi. Mění člověka v anděla. Spočívá ve vidění a chtění nad obzor všedního dne. Její velikost je dcerou samoty. Spočívá v aristokratickém osamění ducha. Jest vědou a nikoliv jednou z věd, jest metodou všeho a nedovedla by býti látkou ničeho. Magie spočívá ve slově a myslíš-li správně a vždycky, přijde chvíle, kdy tvoje myšlenka bude projevena a stane se působivou a krásnou. Mag jest umělcem vědy a vědcem umění. Každý si musí vytvořiti magii svou, vlastní, to se však neděje marnivým úsilím a hledáním originality."
A dodávám - neděje se tak ani následováním těch, kteří ze své neznalosti a neschopnosti následovati a pochopiti prastaré učení vytváří si raději nové, neb ego je vede k nutnosti vyzdvihnouti sebe nadevše okolí.
Rozmýšlejte drazí
Avanax
